sobota 12. listopadu 2011

Harajuku móda

Ahoj lidičky,
možná, že jste si přečetli minulý článek - rozhovor s Haru, představitelkou Harajuku módy v ČR a možná se vám ten styl líbil... Pokud je tomu tak, určitě jste si všimli, že v běžných obchodech se takovéhle kousky moc neprodávají a když ano, tak sou hodně, hodně drahé. A proto sem dáváme odkazy s nějakými obrázky a dokonce i střihy. Myslím si, že je určitě zajímavé si je prolítnout, protože i kdybyste zatím šít neuměli, pro načerpání inspirace jsou jako stvořené.
picasaweb1
picasaweb2
picasaweb3

Doufáme, že se vám budou líbit a mnoho zdaru při případném šití,
L, A, K

středa 2. listopadu 2011

Rozhovor s Haru



Odkazy na Haru:  
http://lookbook.nu/wonderlandharu
http://haru-in-wonderland.blogspot.com/ 
http://harajuku-cz.blogspot.com/ 
 
Kolik ti je? Je mi 18.

Co studuješ? Studuju gymnázium, jsem v posledním ročníku.

Podporují tě rodiče ve tvém stylu? Ne že by mě úplně podporovali, spíš si zvykli to respektovat a tolerovat. A tátovi se hodně líbí, že se takhle oblékám, i když se nevídáme úplně často. (Naši jsou rozvedení.)

Jak jsi ke svému modnímu stylu přišla? Móda mě přitahuje už celkem dlouho, těžko říct, kdy byl úplný začátek, ale největší zlom asi přišel ve chvíli, kdy jsem v jednom článku našla zmíňku o Harajuku (japonské street fashion), což mě naprosto ohromilo. Pak už to byla (a stále) je záležitost vývoje - od nějakých těch faux pas na začátku až do současnosti a budoucnosti.

Kde nakupuješ? V podstatě všude. Většinou na internetu, v second-handech nebo v obchodech jako je H&M, Lindex, atd. Možnosti v téhle zemi jsou bohužel dost omezené.

Šiješ si i oblečení? Bohužel zatím šít neumím, tudíž se omezuju jen na menší úpravy nebo doplňky. Ale ráda bych začala i šít, slibuju si už dlouho, že se to naučím. Momentálně na to vůbec není čas.

Jakej máš pocit z toho že jsi tak známá, uvědomuješ si to? Po pravdě tak napůl... Vidím různé komentáře, zprávy, reakce lidí, kterým se líbí můj styl a inspiruje je, někteří mě označují dokonce za vzor, ale všechno to působí tak nějak nereálně. Každopádně je to skvělý pocit a dává mi to hodně síly.

Co plánuješ do budoucna? Tuhle otázku docela často pokládám i sama sobě... Čím dál tím víc se přesvědčuju o tom, že jednou chci skončit u módy, v módním průmyslu, ale to nejspíš nepůjde uskutečnit v nebližší době. Tudíž budoucnost mám pořád tak nějak otevřenou - chci se hlásit na pár vysokých škol, uvidím, co vyjde a jaké budou možnosti. Žádný přesný scénář teď nemám, vlastně je ani nemám moc ráda.

L,A,K